Ohnivý podzim

Přiznám se, že podzim není zrovna moje nejoblíbenější roční období. Co se práce na zahradě týká, je skoro stejně náročný jako jaro, ale díky brzkému stmívání a častým dešťům mi práce nejde tak rychle od ruky.

A tak vlastně celý podzim sprintuji, abych stihla vše, co se musí zasadit před nástupem mrazivého období. V současné době ve frontě čeká ještě asi posledních 30 narcisů a pak kolem 500 tulipánů. 
Mečíky a jiné cibuloviny naopak potřebují vyrýt a uschovat. K nim přibudou po prvním mrazu i všechny jiřiny. Pak jsou tady choulostivé přenosné kytky jako kaly, nerine, muškáty. O ty se také musím postarat.

Co se podzimu upřít nedá, jsou barvy. Takovou škálou od žluté, přes oranžovou až po ohnivě červenou maluje pouze podzim. Proto se i já občas zastavím a jenom se kochám.

Javor určitě čekal celý rok, aby mohl předvést svou nejkrásnější barevnou kreaci. Škoda, že představení bylo poměrně krátké a za týden už ukazuje jen holé větve.

To okrasným jablíčkům jejich krása vydrží dlouho. Pokud je nesezobne nějaký pták nebo si je nenasbíráme jako ozdobu na adventní věnec, na kterém jsou naprosto bezkonkurenční.

Při průchodu parkem mě překvapily gazánie. Nikdy jsem si nevšimla, jaké zajímavé květy v různých barvách mají. Přes léto je zastínily jiné výraznější letničky, ale teď na podzim přišla jejich hvězdná chvíle.

Září také hlohyně i tis. Podzim letos zase namíchal krásný ohnivý koktejl.