Konečně jaro

Podle data už máme jaro, ale venku to tak moc nevypadá. Březen - za kamna vlezem, říká jedno staré přísloví. Naši předkové byli moudří a o březnu věděli své. Ani pro duben nezní známé přísloví příliš lichotivě, tak uvidíme.

Počasí ven moc neláká, ani květinám se moc nechce. Ale čekají nás Velikonoce a obchodníci se předhánějí, kdo nám prodá krásnější jarní cibuloviny nebo macešky či sedmikrásky.

Rozhodně jsem neodolala, konečně velikonoční výzdoba musí být i navzdory počasí. Potěšily mě krásné plnokvěté petrklíče, které jsem hned zakomponovala do jarního truhlíku. A malokvěté macešky nebo chcete-li violky, které si získávají čím dál tím větší oblibu a nepřetržitým kvetením začínají porážet své velkokvěté kamarádky.

Teď už jen čekám, až se ještě trochu oteplí a budeme se moci těšit všemi jarními květy na zahradě. I přísloví se někdy mohou splést.

První jarní květy

Konečně to vypadá, že jsme na správné cestě k jaru. Sníh už skoro zmizel a začínají vykukovat špičky narcisů i tulipánů.

Dnes jsem dokonce objevila první rozkvetlé krokusy. Jako první kvetou vždy krokusy botanické, jejichž květy jsou menší než květy pozdních velkokvětých odrůd.

Přestože je předpověď počasí příznivá, ještě chvíli to bude trvat, než vypukne karneval jarních barev naplno. Do té doby si čekání na vlastní cibuloviny zkrátím nákupem tulipánů skleníkových, které se těm mým nevyrovnají, ale potěší mě svou křehkou krásou.

A jak pokračují mé podzimní a zimní experimenty?

Cibuloviny v květináči (psala jsem o nich tady) už zdatně raší, dokonce jsou vidět i výhonky sasanek. Macešky jsem opatrně odstranila a zasadila do zahrady, aby měly všechny ostatní rostlinky dost místa.

I tulipány a holandské kosatce ve sklenici (o těch si můžete přečíst zase zde) se snaží dohnat to, co na podzim nestihly. Bála jsem se, že mi při velkých mrazech mezi okny zmrznou, ale vypadá to, že jsou v pořádku.

Ledové květy

Už to vypadalo nadějně, že se blíží březen a s ním přijde konečně jaro. Bohužel zima si neodpustila závěrečnou ledovou tečku, která ve své mrazivosti překonala celé předchozí období. I naše zahrada se proměnila v ledové království.

Za mrazivých dnů je nejlepší nevytáhnout ani paty z domu, což jde dost těžko. Ale musím říci, že jsem všechny pochůzky zkrátila na nezbytné minimum.

Místo kvetoucí zahrady nám mráz namaloval jiné květy. Vznikly uvnitř dvojitých oken v nevytápěném pokoji, který zároveň slouží jako zimní útočiště choulostivých rostlin. S obavami jsem sledovala teplotu uvnitř, která se blížila nule.

Venku naštěstí leží asi 5-7 centimetrů sněhu, pod kterým jsou schovány všechny rašící květiny. Až sníh roztaje a země rozmrzne, pak bude čas počítat ztráty. Snad nebudou velké.

K mé velké radosti vykvetly aspoň narcisy, které jsem v lednu vyryla ze zahrady a přemístila do květináče.