sobota 9. prosince 2017

Šla jsem do lesa a našla poklad

Dnes jsem vyrazila do lesa opatřit si nějaké větvičky do truhlíků. Kolem nedaleké bývalé pískovny rostou převážně vzrostlé borovice, ale pár větviček jsem tam našla na zemi.




Všude jsem viděla srnčí stopy, les byl také dost rozrytý od divočáků. Trochu mě vystrašilo, že jsem v dálce slyšela střelbu. Nerada bych, aby si mě myslivci s jedním spletli. To mě odradilo od další cesty lesem, pomalu jsem se vracela z lesa ven. Radši budu bez větviček, ale živá.



Když jsem došla k místním rybníkům, které jsou na dohled od prvních domů, zjistila jsem, že jsem se ocitla ve větvičkovém ráji. Místní lidé si tady udělali něco jako kompost. Prostě tady odkládají, co se jim na zahradě nehodí.



Kromě vysypané zeminy s muškáty jsem tady totiž našla všechny možné větvičky jehličnanů i listnatých keřů. Borovice, smrčky, tůje a různé barevné listy. Vše bylo krásně nařezáno snad přesně do mých truhlíků. Stačilo jen nasbírat plný košík.



A tak bych chtěla poděkovat našim bezejmenným sousedům za krásný adventní dárek. Letošní truhlíky jsou skoro výhradně z jejich materiálu.


neděle 3. prosince 2017

Adventní věnce

Už se z toho stala tradice, že jezdíme každoročně zdobit adventní věnce do Bolatic. V tamější hasičské zbrojnici se vždy v sobotu před adventní nedělí schází spousta věncumilovných lidí, aby si vytvořili svůj vlastní věnec.

Výhodou je, že si můžete vzít větvičky, vybrat z nepřeberného množství dekorací, mašlí a stuh a samozřejmě koupit adventní svíčky, pokud je ještě nemáte.




Navíc vidíte, co vytvářejí ostatní a tak za ty roky odkoukáte různé finty nebo vám poradí místní květinářka, která je duší celé akce.



Letos jsme jako každoročně vytvářeli věnce dva pro babičku a pro sebe a navíc kluci dělali další dva věnce pro švagrovou.

Čím jsou kluci větší, tím víc jsou samostatnější, takže vlastně vytvářeli věnce oni. Já jsem zde byla pouze jako hlas poradní, ale ani radit si moc nenechali.





Někdy jsem měla jiný názor, ale přesvědčit se nenechali. Ale zase na kluky školou povinné to myslím zvládli docela dobře. Tento věnec nám bude zdobit stůl až do Vánoc. Už se těším, až si na něm dnes večer zapálíme první svíčku.

čtvrtek 30. listopadu 2017

První sníh

Dnes jsme se dočkali první větší sněhové nadílky. Zasněžená krajina se mi moc líbí.

I na odkvetlých rostlinách sníh vytvořil krásné čepice.


Sníh je požehnáním i pro zahradu. Poskytuje trvalkám i stromům ochrannou peřinu před mrazem.

První sníh většinou dlouho nevydrží. Ale vůbec bych se nezlobila, kdyby byly bílé Vánoce.


Také na horách by už mohl sníh zůstat. 






neděle 26. listopadu 2017

Jak šel rok s tulipány

Miluji květiny všechny možné, ale ze všeho nejvíc tulipány. A protože možná nejen já pociťuji abstinenční příznaky a taky proto, že ještě budeme muset nejméně čtyři měsíce počkat na další tulipánovou záplavu, ráda si zopakuji, jak šel rok s tulipány.



Leden 2017: Za dlouhých zimních večerů listuji katalogy rostlin. Sním o tulipánovém záhoně přes celou zahradu.



Únor 2017: Naděje. Tulipány už vystrkují špičky.



Březen 2017: První vlaštovky. Ty nejranější tulipány rozkvetly.



Duben 2017: Hlavní tulipánová sezóna. Kochám se a kochám. Pak přichází znovu zima.







Vlastní zahrada mi nestačí, v Olomouci se ráda podívám na výsadbu ve Smetanových sadech.





Květen 2017: Tulipánová sezóna pokračuje do konce května.











Červen 2017: Během června postupně vyrývám většinu tulipánů. Za hezkého počasí je nechávám proschnout venku.

Červenec 2017: Dočišťuji poslední cibule a ukládám je do dílny. Tam si počkají na podzim.

Srpen 2017: Vybírám z internetového katalogu ty nejlepší přírůstky. Musím se krotit, abych je všechny byla schopná nasázet.

Září 2017: Obíhám všechna zahradní centra, hobbymarkety a obchody a nakupuji nejkrásnější cibulky. Z letošních novinek mě nejvíc zaujal Havran, Flaming Parrot, China Pink a Purissima.
Už se těším, až pokvetou.

Říjen 2017: Už bych měla začít sázet, ale narcisy mají přednost. Pak se vrhám na tulipány.

Listopad 2017: Je mi jasné, že jako každý rok budu zápasit s časem, abych všechny tulipány zasadila do příchodu stálých mrazů. 19. listopadu mám konečně všechny tulipány v zemi. Letos jsem jich nasadila přes 900 kusů.



Prosinec 2017: Tulipány se dají v pohodě zasadit i v prosinci, pokud je dostatečně teplý. Jenže já nemám křišťálovou kouli, abych věděla, jaký tento prosinec bude. Jsem ráda, že už mám hotovo.

A kdybyste toho ještě neměli dost, mé předchozí příspěvky o tulipánech z letošního jara jsou tady anebo tady

sobota 18. listopadu 2017

Stromeček v květináči

Určitě jste už někde viděli venkovní vánoční stromeček v květináči a přemýšleli jste, že byste si ho také pořídili. My takový stromeček máme už několik let. Jeho pěstování je poměrně jednoduché.



Základ je koupit opravdu zapěstovaný malý smrček. Možná to nevypadá jako problém, ale dávejte si velký pozor. Hlavně v hobby marketech v předvánočním čase prodávají takové malé smrčky v květináči, které byly pěstovány ve volné půdě a na podzim vyryty. Jejich kořeny byly drasticky zkráceny a stromeček umístěn do květináče. Stává se z něj ozdoba na jedny Vánoce a pro naše účely se vůbec nehodí.



Mnohem lepší bude koupit smrček pěstovaný v kontejneru. Doporučuji navštívit obyčejné zahradnictví a vybrat nějakou kompaktně rostoucí odrůdu. Ptejte se a nechejte si stromeček doporučit.



Takový stromeček dále pěstujeme jako jakoukoliv kytku v  květináči. Vybereme pro něj lehce zastíněné místo a musíme ho poměrně dost zalévat. Smrček určitě potěší, když ho přesadíte do lesní půdy z jehličnatého lesa, ale bude růst v jakékoli půdě. Hnojit ho nemusíte, chcete přece aby přirůstal pomalu a to určitě udělá, protože květináč ho bude v rychlém růstu brzdit.



Důležitá je také příprava na zimu. Aby smrček přežil mrazivé zimní dny, je třeba mu pořádně zateplit kořeny. Já to dělám tak, že vyberu větší květináč a na jeho dno nasypu 3-5 centimetrů jehličí zpod tůje. Vložím květináč se smrčkem a kolem opět zasypu jehličím. Trochu ho posypu i shora. Smrček je teď připravený na nazdobení.



Nazdobený stromeček umístím kolem adventu ke vstupním dveřím, kde bude během zimy vítat návštěvníky. Důležité je za bezmrazých dnů stromeček zalít. Na jaře stromeček vysvobodím ze zateplení a přibližně jednou za 2 roky jej přesadím do trochu většího květináče.

pondělí 13. listopadu 2017

Střípky z listopadové zahrady

Letošní podzim opět nezklamal. Poslední říjnový den byl větší mráz, který spálil choulostivé letničky a jiřiny. Kupodivu nijak neohrozil hledíky, které ještě trochu kvetou. Stejně tak voskovka zůstala mrazem nedotčená.


Vesele kvetou poslední mečíky, které jsem letos sázela docela pozdě. Část hlíz z první várky jsme naopak o víkendu sklidili. Ani měsíčky ještě škody neutrpěly.



Mráz trochu pocuchal květy chryzantémám, zvlášť těm, které nejsou přímo u domu. Tyto bílé teprve začínají kvést. Loni jsem je koupila v květináči a po přezimování v domě na jaře zasadila. Teď je z nich statná rostlina a jejich květy se mi moc líbí. Přemýšlím, jestli je znovu vyryji a uklidím nebo risknu přezimování. Rozhodne, kolik času budu ještě na práci na zahradě mít.



Obdivuji hortenzii latnatou Lime Light, která už kvete nepřetržitě od srpna a stále rozkvétají nové květy. Takže na jedné rostlině jsou současně květy skoro odkvetlé i ty, které právě začínají kvést. Nádhera!



Krásně se vybarvil buk. Je to obyčejný buk z lesa a už to měl nahnuté, protože je už pěkně velký a roste na ne zcela vhodném místě. Ale teď ho chodíme všichni obdivovat a rozhodli jsme se, že si ho ještě určitě pár let necháme.



Poslední dva víkendy se povedlo počasí a umožnilo mi sázet tulipány. Ráda jsem toho využila a konečně to vypadá, že vše bude v zemi před pořádnou zimou. Teď mi chybí zasadit poslední třetinu všech cibulí a doufám, že to příští týden dokončím.



Svoji hvězdnou chvíli prožívá mahonie. Kdysi byla na každé zahrádce. Je to úplně bezúdržbový keř, který byste někde v koutě zahrady měli určitě mít. Poslouží výborně do kytice na dušičky stejně jako do adventního věnce nebo do vánoční vazby, kde nahradí mnohem choulostivější cesmínu.



A nakonec pravděpodobně poslední letošní kytice ze zahrady.


středa 8. listopadu 2017

Moje inspirace - časopisy o zahradě

Co dělá zahradník, když za dlouhých podzimních večerů nemůže pracovat na zahradě? Já sedím doma v křesle a v teple si čtu o jiných zahradách, o pěstování květin a sním o následující zahradní sezóně.



Chtěla bych vám představit mé zdroje inspirace, co se časopisů týká.

Dlouhé roky, vlastně od začátku péče o zahradu, jsem věrná Naší krásné zahradě. V jejich začátcích pro mě byla jako zjevení a svůj půvab pro mě časopis neztratil ani po takřka 20 letech. Nekupuji si všechna čísla, ale všechna, která jsem si kdy koupila, mám doma a můžu jimi listovat pořád dokola.



Nejkrásnější jsou různé speciály a zvlášť Naše krásná zahrada Exclusive, který sice vycházel jen krátce, ale co vydání, to klenot. Tyto vlastním všechny a všem doporučuji se po nich třeba v knihovně poohlédnout.



Ještě lepší než česká verze je originál německá verze Mein schöner Garten, kterou si koupím vždycky, když se vydám za kopečky. Je dvakrát tak tlustší než česká a mnohem obsažnější.



Pak je tady Zahrádkář, jehož odborné kvality sice uznávám, ale pro mě grafika zamrzla v minulém století. Pár čísel  mám doma, ale většinou jsem je dostala na výstavě Flora. Málokdy si ho sama koupím, spíš si ho jen půjčuji v knihovně.



K mým oblíbeným časopisům patří také britský LandScape, který si půjčuji v Britském centru Knihovny města Ostravy.



Občas prolistuji také Floru na zahradě nebo Krásný venkov. Kdo by chtěl odbornější informace, může se začíst do Zahradnictví.

A co vy? Kupujete nebo půjčujete si ještě papírové časopisy? A máte své oblíbené časopisy o zahradě?