Podzimní Flora Olomouc 2018

Jako každý rok jsem se těšila na výstavu Flora Olomouc. Tentokrát se výstava nesla v duchu oslav 100 let naší republiky. Hlavní pavilon byl pojat jako prvorepublikové tržiště se spoustou výpěstků ovoce a zeleniny.

Tradiční soutěž ve vázání kytic měla dvě témata: věnec pro neznámého vojína a diplomatická kytice pro první dámu Slovenské republiky.

Součástí podzimní Flory je už několik let výzdoba několika kostelů v Olomouci. Letos byly vybrány 3 kostely a také sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí. Oslavy vzniku republiky se projevily i zde, zadání znělo vyzdobit prostory v barvách trikolory. V každém kostele převládala jedna barva.

Shodli jsme se, že nejkrásnější byla bílá výzdoba, která kostelu krásně slušela.  Kytice s převažující červenou barvou na mě byly trochu moc výrazné. A modrá barva se ukázala nejproblematičtější.  Tvůrci si pomohli pomněnkami, ty však byly podle mě příliš jemné pro tak velký prostor. A pak barvenými bílými květinami. Modrá barva je jako podzimní trochu nepřirozená.

Jako obvykle jsem neodjela s prázdnou. Svoji zahradu jsem opět obohatila především o trvalky jako janeby, sasanky a ostrožky. Přivezla jsem si také pár cibulí květin, například řebřík perský kvetoucí hnědofialově. Jeho cibule je velká asi jako velká kuchyňská cibule. Byl dost drahý, ale už dlouho po něm pošilhávám. Jsem zvědavá, jestli vykvete a bude tak krásně jako na obrázku vypadat i na mé  zahradě.

Jarní Flora Olomouc 2018

Jako každoročně i letos jsme se rádi zúčastnili výstavy Flora v Olomouci. Výstava slavila 60. výročí a nesla název Pugét pro Floru. Koncepce výstavy byla opravdu netradiční. Šlo o spoustu uvázaných kytic, které byly zavěšeny v hlavním pavilonu na dosah procházejících návštěvníků. Všechny byly obaleny v bílém papíře.

Reakce návštěvníků, zvyklých na plošnou výzdobu, byly rozporuplné. Ani v naší rodině nebyl názor jednotný.

A jak se tato instalace libila mi? Vlastně by se mi moderní koncepce líbila, kdyby neměla své limity. Nevím, zda to bylo pouze horkým počasím, ale v neděli dopoledne zůstala z řezaných kytic většinou jen zvadlá košťata.  A těmi se bohužel kochat už moc nedalo. Tady je jedna z mála, na kterou byla ještě radost pohledět.

Co mi vysloveně lezlo na nervy bylo doprovodné vrzání. Pravděpodobně mělo připomínat bouřku (jak jsem si později přečetla). Mně spíš připadalo, jako když nefunguje zvuk a v mikrofonu stále něco praská.

Kontrastem k bílé byla černá zeď, na kterou mohli návštěvníci psát vzkazy a přání pro Floru a přiložit svoji kytičku.

Naštěstí park byl krásně rozkvetlý a trhy bohaté jako vždy. I pár zajímavých kytiček se mi tam podařilo koupit.

A ve vedlejším pavilonu zaměřeném na dřevo na zahradě si trůnil krásný páv.

Pokud jste někdo na výstavě byl, zajímalo by mě, jak se líbila Vám.

Podzimní Flora Olomouc 2017

Podzimní výstava Flora Olomouc je převážně zaměřená na sklizeň ovoce a zeleniny. Tolik různých druhů výpěstků se vidí snad jenom tady.

Ale mě přeci jen více zajímaly květiny. Ovoce i zeleninu doprovázely na každém rohu hlavně jiřiny.

Obdivovali jsme krásné květinové vazby, výsledky floristické soutěže Jablko poznání.

Součástí podzimní Flory byla i květinová výzdoba 6 olomouckých kostelů. Všechny jsme obejít nestihli, ale z těch dvou, kde jsme byli, nás jednoznačně zaujal kostel Zvěstování Panny Marie (kapucínský kostel), který byl vyzdoben jedním slovem nádherně.

A nakonec aspoň střípek z výzdoby kostelu sv. Mořice.

Jarní Flora Olomouc 2017

Jako každoročně ani letos jsme si nenechali ujít jarní etapu výstavy Flora Olomouc. Je to pro mě vždy velký svátek projít se barevně vyzdobeným pavilonem A plným květin. Oči neví, na co se mají dívat nejdříve. Naštěstí, co jsem přehlídla dole, mohla jsem si prohlédnout  ještě jednou z ochozů.

Hned při vstupu do pavilonu na sebe strhl pozornost obrovský drak. Pod sebou měl vystavěnou dračí sluj, kterou bylo možné projít.

Letošní hlavní motto bylo Tajemná tvář světa a expozici kromě květin vévodily masky. Snoubila se zde fantastická Afrika a karnevalové Benátky.

Jak již bylo zvykem z minulých let, prezentovala se zde také jedna exotická země. Letos to bylo Thajské království.

Všude byla k vidění spousta kytic vázaných i nevázaných.

Nevšední byla expozice masožravých rostlin.

Stejná záplava jarních cibulovin čekala návštěvníky rovněž na záhonech v parku.

Letos jsme museli jet poprvé v sobotu a už to asi zase dlouho neuděláme. Všude byla hlava na hlavě, hlavně v pavilonech a sklenících nebylo k hnutí. Příště jedeme určitě v neděli.

Byla také místa, kam mnoho návštěvníků nezavítalo. Tam jsem se mohla v klidu kochat krásou různobarevných tulipánů.

Nebo kombinací modřenců, narcisů s hyacintů. 

Neméně jsem se těšila na prodejní trhy, protože takové soustředění různých zahradních prodejců na jednom místě se dá zažít snad jen v Olomouci. Předem jsem věděla, že neodjedu bez nových květinových přírůstků. Studené počasí mě ale odradilo od koupě květin do truhlíků. Takže letos jsem si koupila jen 2 rozrazily-modrý a růžový a 2 cibulky eucharis, která mě zaujala tím, že vypadá jako letní narcis.