pondělí 29. května 2017

Lupina - kráska vesnických zahrad

Lupina mnoholistá je statná trvalka vynikající snadností pěstování. Je výrazná, nepřehlédnutelná, různobarevná. Hodí se dokonce i do vázy, kde vydrží několik dnů. Přesto ji téměř v zahradách nevidíme.


Možná se dá zahlédnout někde volně v přírodě, ale u nás jsem ji ještě neviděla. Zato na alpských loukách jsem se nemohla vynadívat na její modrou sestřičku. Vzala jsem si domů i pár semínek, ale nepodařilo se mi je oživit.


Moc dobrou zkušenost nemám ani s tím, když jsem si koupila některé zajímavé barevné kultivary jako třeba čistě bílou nebo červenou. Chvíli mi dělaly radost, ale dlouho na zahradě nepobyly.


To ta neobyčejně obyčejná vysetá ze semínek je téměř nezničitelná. O tom, jak ji pěstovat, jsem psala tady http://nejentulipany.blogspot.cz/2017/04/zaciname-s-kvetinovou-zahradou-trvalky.html



Rostlina obohacuje půdu dusíkem, čímž ji zlepšuje a dokonce vstřebává z půdy různé jedy jako pesticidy.



Existuje i jedlá varianta. Lupina bílá se přidává do potravin, kde nahrazuje mnohem dražší sóju. Vyrábí se z ní také lupinová mouka.


Vykvétá postupně, takže na zahradě kvete hodně dlouho. A když ji po odkvětu seříznete, vykvete na konci léta slaběji ještě jednou. Tuhle kytku prostě miluji.

úterý 23. května 2017

Arboretum Nový Dvůr Stěbořice

Na letošní jaro jsem si opět naplánovala návštěvu arboreta v Novém Dvoře. V minulosti jsme tady už byli, ale máme to skoro za humny, tak proč si neudělat pěknou neděli ve společnosti rozkvetlých rododendronů. Právě když kvetou, je nejlepší čas pro návštěvu arboreta.


Dendrologická expozice "Dřeviny pěti světadílů" se rozkládá na ploše 23 hektarů. Jsou v ní zastoupeny různé druhy listnatých i jehličnatých stromů, ale nejkrásnější a nejvíce zastoupeny jsou právě rododendrony a azalky.



Park má poměrně dlouhou historii. Založil ho Quido Riedel v roce 1906 kolem zámku a postupně ve 20. letech 20. století shromáždil kolem 500 domácích i cizokrajných dřevin. Některé zde můžete vidět dodnes. Po svém odchodu se o park starala jeho dcera s mužem, ti však byli po válce odsunuti do Německa. Park i zámek často měnil majitele a postupně chátral.



V roce 1958 se stalo arboretum součástí Slezského zemského muzea v Opavě a v roce 1959 bylo otevřeno veřejnosti.


Od mé poslední návštěvy uplynulo možná 6-7 let a musím říci, že zde rododendronů a azalek opravdu přibylo. Park nás opět překvapil, je v tomto období prostě neodolatelný.



Pro děti je zde nezbytné minizoo s kozami, prasaty a dokonce liškami. A v patře nad občerstvením jsme si prohlédli zajímavou výstavu vycpaných zvířat, kde jsme se setkali třeba s losem, různými ptáky a hlodavci.



Kdysi tady byly velké skleníky.  Ty jsou nyní nahrazeny skromnější expozici kaktusů a teplomilných rostlin. To nám nevadilo, největší bohatství arboreta je přeci jen venku.




Návštěvu arboreta vřele doporučuji. I zbytek rodiny, který není plně postižen květinami, musel uznat, že to stálo za to. A já jsem zase byla v sedmém nebi.




pátek 19. května 2017

Začínáme s květinovou zahradou - letničky pro začátečníky

Pěstování květin není žádná alchymie. Ale uznávám, že s některými kytkami je větší práce, abychom jim zajistili optimální podmínky. Některé kytky jsou totiž princezny choulostivé, které spálí mráz, ofoukne vítr, nesnáší plné slunce nebo jsou často napadány různými chorobami a škůdci. Jiné vyžadují dlouhé předpěstování, několikeré přepichování, než se z nich stanou samostatní jedinci vhodní do zahrady.

Krásenka
Pokud tedy se zahradou začínáte a chcete, aby vám přesto na zahradě něco rychle kvetlo, začněte s květinami pro začátečníky. Jsou to spolehlivé květiny velmi nenáročné na podmínky, které stačí zasadit nebo zasít a pak se o ně téměř nebudete muset starat.

Tady jsou ty naprosto nejméně náročné letničky, které vám pokvetou ještě letos.



Měsíček (Calendula)

Koupíte si sáček semínek a máte vystaráno. Sejí se přímo do záhonu už od března. Já je seji ještě jednou v červnu, protože celou sezónu kvést většinou nevydrží. V příštích letech se budou pravděpodobně vysemeňovat samy. Nebo si nasušíte semínka pro příští rok. Trpí sice trochu na padlí, ale to jim neubírá na kvetení. Existují plnokvěté i jednoduché varianty, vysoké pro řez květů i nízké do truhlíků. Léčivka.


Krásenka (Cosmos)

Moje favoritka. Sejeme do záhonu v dubnu nebo květnu. Když budete obírat odkvetlé květy, bude kvést až do prvních mrazů. Kvete v krásných čistých a výrazných barvách bílé, růžové a fialové. Je vysoká přes metr, proto se hodí spíš do přírodních zahrad nebo k plotu. Hodí se také k řezu.


Cínie (Zinia)

Musím se přiznat, že tato kytka se mi zpočátku moc nelíbila. Chvíli trvalo, než jsem si k ní našla cestu. Přesvědčila mě svou univerzálností a jednoduchostí pěstování. Zpočátku ji je třeba trochu hlídat před slimáky, ale když vyroste, stane se z ní absolutně nezničitelná, robusní květina. Prodávají se semínka v různých barvách i dvojbarevné. Výborná letnička do vázy. Lze předpěstovat, ale stačí sít přímo na záhon. Kvete pak trochu později, ale rychle to dožene. Nesejte je příliš nahusto, jednotlivé rostliny se dost rozrostou. Případně mladé rostlinky rozsaďte po 10 centimetrech.




Aksamitník (Tagetes)

Tady doporučuji předpěstovat doma nebo venku v truhlíku. Klíčí rychle a spolehlivě, ale chutná náramně slimákům a mladé rostlinky proti nim nemají žádnou šanci. Já je na své velké zahradě nepěstuji v záhonech, ale ve velkých květináčích s rajčaty. Žluté s nimi krásně ladí  a chrání rajčata proti škůdcům. V případě, že budete odstraňovat odkvetlé květy, bude kvést opět do podzimu.



pondělí 15. května 2017

Kdo bydlí na naší zahradě

Oficiálně patří naše zahrada pouze naší kočce Mie. Přivezli jsme si ji v srpnu 2016 a vypadala jako úplně obyčejné kotě.


Do zimy z ní vyrostla obrovská dlouhosrstá kočka. Vypadá spíš jak divoká norská. Těžko říct, jaký kocour se k její mámě zatoulal.
Mia letos na jaře poprvé čekala koťata. Tak jsme jí udělali v dílně pelíšek, krásně měkce jsme ho vystlali a několikrát jsme ji tam dali, aby si zvykla. Bylo jasné, že koťata bude mít každou chvíli. Minulý týden v sobotu ráno jsem v pelíšku našla mrtvé kotě a Mia nikde. Neukázala se ani v neděli. Teprve v pondělí, jsme ji najednou viděli, jak běží od sousedů. Byla hladová, dostala nažrat a zase běžela zpátky. Samozřejmě jsme se dívali, kam běží. A s překvapením jsme zjistili, že si pro svá koťata vybrala opuštěnou psí boudu u sousedů. Takže ani nevíme, kolik koťat tam ukrývá. Doufám, že nám je dovede ukázat.


Kočka je pouze venkovní, domov má v dílně, kam ji taky dáváme do misek krmení. Toho využil ježek, který si nejdříve zvykl chodit na kočičí granule a později se do nepřístupného rohu dílny pod paletu rovnou nastěhoval. To, že žere Mie granule mi nevadí, bohužel se nám za to často ihned odvděčí rovnou u misky. Takže ho asi v létě budeme muset vystěhovat. A takhle si jako ježčí mládě jednou unaveně usnul na sluníčku.


V budce na domě se často uhnízdí sýkorky. A já potom mohu celé jaro sledovat, jak krmí své mladé.


Součástí zahrady jsou taky kosi, kteří si zvykli mimo jiné chodit na kompost na zbytky. Taky nám pomáhají s třešněmi a náramně jim chutná muchovník. Za to nám celé léto krásně zpívají. Líbí se mi, jaký mají systém včasného varování před kočkami. Když kos "řve", stačí se rozhlédnout a hned najdu kočku. Rádi se koupou v improvizovaném bazénku.


A pak jsou tady přechodní návštěvníci naší zahrady. Jiné kočky a kocoury nepočítám, to bych se asi nedopočítala. Kachny nebo slepice od sousedů taky ne. Za tu dobu, co tady bydlíme, se u nás párkrát objevili  psi (máme z ulice jen živý plot).

Sousedovic kluk se tady jednou snažil odchytit svou korelu, která mu uletěla a usadila se na našem ořešáku. Někdy sem přiletí straky. Večer jsme viděli kunu s krásnou bílou náprsenkou. Několikrát jsme tu měli bažanta, nedávno dokonce páva. Zrovna jsme přijeli z obchodu a tak jsem ho ani nevyfotila. Trochu se tady prošel a popásl a pak elegantně uletěl pryč.

Na třešni máme hmyzí hotel, který jsme dostali. Nevím, jestli v něm někdo bydlí, ale některé ruličky jsou ucpané, tak asi ano.


Pak jsou tady návštěvníci opravdu nevítaní. Už dvakrát se nám stalo, že si u nás vosy udělaly hnízdo v zemi a nešly ničím vystrnadit. Obvykle to vyřešila až následující zima.

A co vy? S jakým nejzajímavějším návštěvníkem jste se na vaší zahradě setkali?

čtvrtek 11. května 2017

Proč a jak pěstovat rajčata v kbelících

Několik let jsem se snažila pěstovat rajčata na záhonu, na kterém byla i ostatní zelenina a brambory. Pokaždé když už to vypadalo, že budeme moci sklidit první rajčata, napadla je plíseň a bylo po nich. Pravděpodobně jim nedělalo dobře, že byly tak blízko brambor, ale jiná možnost nebyla.

V posledních letech se začalo více mluvit o pěstování rajčat na balkóně a já si říkala, že to taky zkusím. Zasadit rajčata do kbelíků, byl nápad k nezaplacení. Od té doby máme každoročně super sklizeň skoro až do prvních mrazů.  Rajčata (a papriky) pěstuji u jižní strany domu částečně pod střechou a daří se jim tam náramně.


A jak na ně?

Sázím je hlavně do bílých asi 10 litrových kbelíků, které mám z pekárny. V naší je prodávají za hubičku (10 Kč), protože je to pro ně odpadový materiál. Původně v nich byla povidla a různé ovocné směsi do koláčů.

Do dna kbelíků je třeba navrtat několik odtokových otvorů (já jich mám pět). Na dno dávám směs kamenů, zlomků cihel a starých květináčů do výšky asi 5 centimetrů. Rajčata sázím do směsi zahradní hlíny a kompostu (poměr asi 1:1), zkoušela jsem i zeminu pro rajčata a papriky z obchodu, ale nebyl v tom žádný rozdíl. Snažím se je zasadit co nejhlouběji, klidně skoro až po první lístky. Ze stonku, který bude pod zeminou, rajčata pustí další kořínky. Přidám tyčku a rajče k ní přivážu. A zaliji.


Volný prostor kolem rajčete osázím bylinkami jako je bazalka, petržel, šalvěj, dobromysl nebo tymián. Do většiny kyblíků přidám také žlutý aksamitník (afrikán). Dobře to vypadá a snad chrání rajčata před škůdci.

Zalívám podle potřeby, v horkých dnech denně. Vyštipuji boční výhony. Asi po měsíci od zasazení začínám trochu přihnojovat tekutým organickým Hoštickým hnojivem pro rajčata a papriky.


Každoročně zkouším nové odrůdy, většinou jen menší nejlépe datlová nebo cherry rajčata. Ale mám i jednu stálici - oranžové datlové rajče Datlo. Od té doby, co jsme ho poprvé zkusili, nesmí na zahrádce nikdy chybět.

P. S. Pokud máte kyselou půdu jako já, přidejte do každého kyblíku asi třetinu až polovinu malého kelímku od jogurtu dolomitického vápence a zamíchejte ho do hlíny. Rajčata (i papriky) milují vápenité půdy, v těch kyselých často trpí nekrózou plodů. Projevuje se to hnědými skvrnami na špičkách rajčat.

neděle 7. května 2017

Festival tulipánů pokračuje

Dostáváme se do vrcholné fáze každoročního tulipánového představení. Některé rané tulipány už odkvetly a sbírají sílu na příští rok. Jejich místo převzaly středně rané a pozdní tulipány.


Většinu tulipánů pěstuji na samostatném záhonu. Sázím je v říjnu nebo na začátku listopadu do řad podle odrůd (pokud je znám). Přidávám jen trochu kompostu do každého řádku. Celý záhon zakrývám pletivem proti kočkám, které milují čerstvě osázené záhony a byly by schopny mi tulipány zase vyhrabat.
Black Parrot
Pak už jen čekám na konec zimy, až se objeví první špičky lístků. A na jaro kdy začne jejich sezóna. Rozkvete první nejranější a já vím, že tulipány už nic nezastaví. Postupně pokvetou až do posledního.

Creme Upstar
Po odkvětu je nechám na záhonu , aby nabraly sílu na další sezónu. Matečná cibule zaniká  a tvoří se cibule dceřiné. Proto je důležité, aby se nať tulipánů předčasně neposekala.



Když nať začíná žloutnout, což je asi v druhé polovině června, cibulky vyryji. Nať od tulipánů neodděluji, tulipány s natí nechám oschnout v kbelících nebo lískách asi týden až 14 dní.

Finola

Pak oddělím nať od cibulky, oberu vrchní slupky cibule a rozdělím cibuli na jednotlivé cibulky. Obvykle se utvoří jedna velká a 2-3 malé cibulky. Ty větší příští rok pokvetou, ty menší můžete také zasadit, ale ty budou mít jen listy bez květů. Ale během roku nebo dvou posílí natolik, že za pár let pokvetou i ony.


Cibulky uskladním v  lískách v dílně (optimální je teplota 20 stupňů), kde tráví léto. A čekají, až je zase na podzim zasadím. Tulipánové záhony střídám, nesázím je dva roky za sebou na stejné místo. Také by se tulipány neměly sázet po narcisech. Nepoužívám žádnou chemii, kromě kompostu nijak nehnojím, přesto jsou tulipány v dobré kondici.



A samozřejmě v létě tulipánově nezahálím, ale hledám ty nejkrásnější tulipány pro novou sezónu. V obchodech se dají koupit přibližně v září. Na velikosti cibule záleží. Čím větší cibule, tím lepe.  Ale některé odrůdy mají obecně cibulky menší a jiné větší.


Bohužel už se mi několikrát stalo, že zakoupené cibule nebyly ty, za které se vydávaly. Stává se to v obchodě, kde jsou navolno. Stává se to i u balíčků a obrázkem a popisem odrůdy. Takže vždy na jaře s napětím čekám, jaké překvapení mi nachystají.  Někdy je změna akceptovatelná, ale některé mě moc nepotěšily.

Stunning Apricot

Cibulky tulipánů nakupuji, kde se dá: na letní Floře v Olomouci, v hobby marketech i zahradních centrech. Chystám se vybrat nějaké i z katalogu Lukon Bulbs. Loni jsem poprvé nakupovala cibulky tulipánů také v Lidlu. Překvapilo mě, jaký měli výběr. A všechny jsou takové, jaké měly být.


Letos mám největší radost z Muvoty a Creme Upstar. Oba jsou nádherné. A překvapil mě Candy Prince. Barvou nijak nevyniká, ale začal kvést mezi prvními před Velikonocemi a kvete stále (4 týdny).


Jaké máte zkušenosti s nákupem cibulí tulipánů vy? Kde nejraději nakupujete a koho můžete doporučit?