Čas čemeřic

Zima je u konce. Každý den sice svádí boj s jarem o to, kdo bude vládnout, ale my už to cítíme ve vzduchu. I přes každodenní noční mráz sluníčko už má sílu. Zima nemá šanci.

Vypadá to, že na zahradě se toho zatím moc neděje, ale opak je pravdou. Všude něco raší, tulipány, narcisy, hyacinty, řebříky, modřence.

A hlavně začínají kvést čemeřice. Ještě stále jich nemám dost, každý rok jich několik přikoupím. Kdyby kvetly v červnu, kdy toho kvete hodně, možná bych je neměla tak ráda. Ale oceňuji je jako předskokany všech ostatních květin.

Na pěstování jsou opravdu nenáročné. Vlastně vyžadují pozornost jen první rok po vysazení, zvláště pokud je sucho. Potřebují hlídat, aby měly dostatečně mokrou zeminu. V dalších letech je už klidně můžete ponechat jejich osudu a nic se jim nestane.

 

Sázím je pod rozložitou třešeň. Na jaře, když kvetou, mají slunce, ale jakmile se třešeň zazelená, ocitnou se rázem ve stínu nebo polostínu, kde můžou relaxovat a nabírají sílu na příští rok.

Jak na pryskyřníky

Často se setkávám s dotazem, jak pěstovat pryskyřníky. Jsou to krásné květiny, které dokážou dlouho a bohatě kvést, ale jejich pěstování není úplně jednoduché.

Když hlízky pryskyřníků koupíte, to suché nic vůbec nevypadá, že umí vytvořit takovou krásu. Ale nenechte se mýlit. Když jim zajistíte správnou péči, úplně vás pohltí (jako se to stalo mně) a už se jich nebudete chtít vzdát.

Nejdříve je třeba hlízky pryskyřníků namočit na 4-6 hodin do vlažné vody.  Potom je zapíchneme růžky dolů do zeminy. Zatlačte je trochu, skoro až po vrch. Chce to trochu citu, ať růžky moc nepolámete. Můžete je dát třeba do truhlíků celkem nahusto. Vyberte jim chladnější bezmrazé místo, 10 stupňů optimálně. Trochu je zároveň zalijte. Takto je nechte naklíčit, což trvá od 14 dnů do měsíce. Začnou rašit a zároveň jim rostou i kořínky.    

Dalším krokem je naklíčené pryskyřníky zasadit ven do záhonu nebo do květináče. Jemně je podebereme třeba vidličkou, většinou mají docela dlouhé kořeny. Zasadíme poměrně mělce, kolem 5 cm od povrchu. Dost se rozrostou, takže je dejte od 15 cm od sebe.

Až pořádně zakoření, dočkáte se i poupat. Celé to bohužel docela trvá, pryskyřníky kvetou asi 90 dnů od zasazení.  A to je ten kámen úrazu. Když koupíte hlízky na jaře, často se květů nedočkáte, nebo kvetou opravdu jen krátce. Pryskyřníky totiž nesnášejí velké mrazy, ale ani vysoké teploty, při kterých se ukládají ke spánku. 

Jak je tedy pěstuji já? Nakličuji na podzim, v říjnu nebo listopadu, naklíčené sázím ven v listopadu i prosinci. Chráním je nízkým fóliovníkem nebo sázím do pařeniště. Na jaře už jsou z nich statné rostliny. Kvetou od dubna nebo května (podle počasí) asi do půlky června.Často stačí vykvést na jedné rostlině i 5 květů.   

A co s nimi po odkvětu? Když nať uschne, hlízky v zemi nenechávejte. Můžete je vyrýt a usušit. Na podzim je znovu zasadíte.

Zelený a barevný rok 2021

O co více se věnuji zahradě, o to méně píšu. A tak zase uteklo půl roku a máme tady další rok. Přeji Vám všem, aby byl nový rok 2021 krásný, zelený a barevný zároveň. A abychom se vrátili k normálu.

A teď aspoň v rychlosti přidávám pár střípků z roku loňského. Zatímco společnost se trápila s Covidem, zahrada se tetelila blahem, vlastně vláhou. Po několika suchých letech jsme konečně neměli problém s vodou. A našich 6 nádrží plných dešťové vody zůstalo jen v záloze. Nakonec jsme s ní zalili na podzim stromy, protože trochu vody navíc jim určitě nemůže uškodit.

Na celé zahradě bylo vidět, jak všechny rostliny pookřály. Zvláště pak ty, které se už několik let trápily suchem jako třeba čechravy. Je jasné, že také dost bujel plevel. Ale já mám radši zelenou záplavu, třeba i sem tam s plevelem než vysušenou poušť.

Podařilo se nám opět vypěstovat spoustu krásy, nejen tyto krásenky, které mají krásu přímo v názvu. Stále rozšiřujeme naši sbírku jiřin. Loni to vypadalo, že pokvetou snad až do Vánoc. Nakonec jsme je sklízeli až na konci listopadu.

Krásně nám vykvetly i chryzantémy. Každoročně zakončí naši květinovou sezónu. Celý rok se drží nenápadně v pozadí, ale když pak přijde jejich čas, nestačím se kochat.

Pokud byste rádi viděli častěji, co se u nás děje, doporučuji můj 

Facebook https://www.facebook.com/Nejen-tulip%C3%A1ny-188742098632578   

nebo Instagram https://www.instagram.com/nejentulipany/

Slunečnice

Letos je pro mě velmi neobvyklý. Koronavirus způsobil, že jsem se na přelomu března a dubna stala zahradníkem skoro na plný úvazek. A nebylo to vůbec špatné. Zjistila jsem, že kromě zahrady toho k životu moc nepotřebuji. Introverti mají v této době výhodu.

Čas jsem využila k přesazování letitých restů. A také jsem vysela nové letničkové záhony. Jako třeba ten slunečnicový.

Když se člověk ponoří mezi slunečnicová semínka někde v lepším semenářství, nestačí koukat, kolik druhů slunečnic se dá koupit. A že slunečnice nemusí být je žlutá se hnědým středem. Proti klasice vůbec nic nemám, ale bylo by škoda nevyužít celou paletu možností.

Co se týká pěstování, neexistuje jednodušší letnička. Předpěstování je zbytečné, prostě a jednoduše vložím semínko nejlépe v druhé polovině dubna do asi 1 centimetr hluboké jamky a zahrnu zeminou. V případě velkého sucha doporučuji ještě párkrát zalít. A pak už jen čekat.

Slunečnice jsou většinou značně vysoké, i když se dají koupit také trpasličí odrůdy (cca 80 cm vysoké). Čím bohatší půdu jim připravíte, tím budou vyšší a celkově mohutnější. Měli byste také vědět, že existují slunečnice jednovýhonové a vícekvěté, kdy kromě hlavního květu vykvete i spousta menších květů.

Pokud nepoužiji slunečnice do vázy, nechávám je na záhonu ptákům. Ti občas vytrousí nějaké semínko, takže mi bezpracně rostou na různých místech zahrady různé slunečnice. Když už je po odkvětu na záhonech nechci, odříznu celou odkvetlou hlavu a přivážu ji na strom. Sýkorky se mohou přetrhnout a odměnou je mi veselé štěbetání.

Pokud chcete vědět, co je u nás nového, najdete mě i na Facebooku https://www.facebook.com/Nejen-tulip%C3%A1ny-188742098632578a Instagramu https://www.instagram.com/nejentulipany/

Krásné léto všem!

Mrazuvzdorné letničky

Pokud jste zahradníci -  začátečníci, bude vám to znít jako protimluv. Letnička je přeci něco jemného, křehkého, co první mráz spálí. Kupodivu tato poučka pro některé letničky neplatí.

V anglicky psané literatuře rozdělují často letničky na 3 skupiny: hardy annuals, half-hardy annuals a tender annuals - česky by to bylo tedy něco jako mrazuvzdorné letničky, částečně odolné mrazu a ty, které opravdu ani ten nejmenší mráz nesnesou.

I když se naše zimy trochu od těch anglických lišily (no v posledních letech už ani to pravda není), i u nás se kupodivu dají pěstovat mrazuvzdorné letničky. Jejich výhodou je, že se mohou zasít už na podzim (nejlépe na konci září nebo v říjnu). Na podzim většinou vyklíčí a jako malé sazeničky přežijí zimu.

Oteplení na jaře pak nastartuje jejich další překotný vývoj a kvetou už v červnu (někdy i v květnu). Tento způsob podzimního setí je pro ně dokonce často lepší, protože jsou to většinou druhy, které mají rády nižší teploty a když je vysejete až na jaře, nemusí vyklíčit a vyrůst. Druhou možností je vysít je brzy na jaře, často už na konci února nebo v březnu.

A které letničky můžeme takto pěstovat? Napoví vám to, které letničky se vám na zahradě samy vysemení a vyrostou příští rok zase. Doporučuji to vyzkoušet s ostrožkami (letničkami, pozor jsou i trvalky), chrpami (těmi obyčejnými polními, zase existují i trvalky) a černuchou. Neuškodí ani měsíčkům.

V Británii tak často pěstují i hrachor, ale to už musíte u vás vyzkoušet, jestli naši zimu zvládne. Odměnou vám bude silnější sazenice a často i více květů.

Tak trochu jiný stromeček

Přestože máme stále náš stromeček v květináči, chtěla jsem trochu změnu. A vytvořila jsem si za pár okamžiků stromeček jiný, tak trochu recyklovaný.

Pokud byste také chtěli takový, budete potřebovat hlubší  a těžší květináč, větší větev nejlépe ne úplně rovnou a větvičky různých jehličnanů. Můžete použít také mech.

Začneme tím, že květináč naplníme zeminou a přibližně doprostřed zapíchneme dost hluboko větev.
Okolí větve pokryjeme různým mechem, který zakryje nevzhlednou zeminu jako v lese.

Připravíme si větvičky. První dvě jsem dala špičkou nahoru, aby tvořily špičku stromku a připevnila floristickým drátkem. Další jsem dávala směrem dolů, aby tvořily větvičky stromku a opět postupně omotávala drátkem.

Myslím, že je lepší střídat různé druhy větviček. Hodí se hlavně větvičky z tújí, které jsou přirozeně dlouhé, štíhlé a ohebné, ale můžete použít, co máte právě po ruce.

A to je vše. Mech můžete zalít, aby vydržel krásně zelený a celý stromeček nazdobit podle libosti.

Krásné Vánoce všem!

Podzimní nálada

Čím jsem starší, tím se mi zdá, že jsem víc a víc duševně i fyzicky spojená s naší zahradou. Na jaře jsem jako příroda nastartovaná, natěšená a připravená k setí a sázení. V létě trochu sluncem ukolíbaná, často ve spalujícím horku jen přežívám. Bohužel větší letní relaxaci si díky suchu v posledních letech nemůžu dovolit a musím naopak bojovat s konví v ruce, aby to přežily moje rostliny.

A na podzim se cítím stejně jako zahrada trochu odkvetlá, vydávající se z posledních sil a čekající na zasloužený zimní odpočinek. Ale zároveň si přeji, aby mráz předčasně nespálil všechny plody mé práce, především k nízkým teplotám citlivé jiřiny i teprve na své nejkrásnější představení se připravující chryzantémy.

S nadšením pozoruji, jak podzimní světlo utváří jiné barvy jiřin, než jsou jejich letní. Jsou teď více vybarvené, plné intenzivních barev.

Přes zřetelnou únavu z dlouhé sezóny mě ještě čeká dlouhý finiš v podobě sázení několika stovek tulipánů a letos poprvé také sasanek a pryskyřníků.

Zahradě se věnuji opravdu intenzivně, což přináší své plody. Bohužel už tak často nepřispívám na tento blog. Chtěla bych to zase trochu napravit. Kdyby někomu chyběly mé příspěvky o tom, čím právě žijeme, se dozvíte i z mého Instagramu https://www.instagram.com/nejentulipany/  nebo Facebooku https://www.facebook.com/pg/Nejen-tulipány-188742098632578