Ohnivý podzim

Přiznám se, že podzim není zrovna moje nejoblíbenější roční období. Co se práce na zahradě týká, je skoro stejně náročný jako jaro, ale díky brzkému stmívání a častým dešťům mi práce nejde tak rychle od ruky.

A tak vlastně celý podzim sprintuji, abych stihla vše, co se musí zasadit před nástupem mrazivého období. V současné době ve frontě čeká ještě asi posledních 30 narcisů a pak kolem 500 tulipánů. 
Mečíky a jiné cibuloviny naopak potřebují vyrýt a uschovat. K nim přibudou po prvním mrazu i všechny jiřiny. Pak jsou tady choulostivé přenosné kytky jako kaly, nerine, muškáty. O ty se také musím postarat.

Co se podzimu upřít nedá, jsou barvy. Takovou škálou od žluté, přes oranžovou až po ohnivě červenou maluje pouze podzim. Proto se i já občas zastavím a jenom se kochám.

Javor určitě čekal celý rok, aby mohl předvést svou nejkrásnější barevnou kreaci. Škoda, že představení bylo poměrně krátké a za týden už ukazuje jen holé větve.

To okrasným jablíčkům jejich krása vydrží dlouho. Pokud je nesezobne nějaký pták nebo si je nenasbíráme jako ozdobu na adventní věnec, na kterém jsou naprosto bezkonkurenční.

Při průchodu parkem mě překvapily gazánie. Nikdy jsem si nevšimla, jaké zajímavé květy v různých barvách mají. Přes léto je zastínily jiné výraznější letničky, ale teď na podzim přišla jejich hvězdná chvíle.

Září také hlohyně i tis. Podzim letos zase namíchal krásný ohnivý koktejl.

Květináč s cibulkami

I když každoročně sázím hodně různých cibulek na zahradu, do květináče jsem je ještě nikdy nesázela. Ale už jsem viděla spoustu různě osázených nádob a čím dál tím více mě lákalo to vyzkoušet také.

Letos tedy nastal ten správný čas. Našla jsem si velký plastový květináč, dno jsem vyskládala cihlovými střepy a zasypala malou vrstvou zeminy.

Nejnižší vrstvu by měly tvořit největší cibule. Já jsem zvolila tulipány v počtu 6 cibulek. Tulipány jsou Tulipa fosteriana - Orange Emperor, oranžovo-zelené, vícekvěté a velmi rané.

Zasypala jsem je kompostem se zeminou tak, aby jim lehce vyčnívaly špičky. To je důležité, abyste další vrstvu cibulek dali trochu na jiné místo, než jste umístili tulipány. Druhou vrstvu tvoří 9 narcisů.
Vybrala jsem vícekvěté Tazetta Minnow s velmi drobnými květy.

Opět jsem je překryla kompostem a trochou zeminy. Třetí vrstva je složená z modrých modřenců Blue Spike, kterých jsem měla jen šest a proto jsem je doplnila bílou sasankou Anemone blanda White Splendour.

Se sasankami nemám zatím žádné zkušenosti, ale byly ve výprodeji, tak jsem si řekla, že to s nimi zkusím. Jejich hlízy jsem namočila přes noc do vody a přidala do třetí vrstvy k modřencům.

Vše jsem zase zasypala zeminou a kompostem a nahoru nasadila macešky, abych se celý podzim nekoukala na holý květináč. Květináč umístím blízko domu, kde by měl vydržet přes zimu. Pokud bude mrznout opravdu třeskutě, sklidím ho na nějakou dobu do sklepa nebo na nevytápěnou verandu.

Na výsledek si budu muset počkat do jara. Ale doufám, že se podaří. Na jaře macešky odstraním, aby měly cibuloviny dost místa.  A budu ráda, když se budou rostlinky v kvetení střídat. Může se také stát, že pokvetou narcisy společně s tulipány následovány modřenci a sasankami.

A na to, jak to vypadalo, když cibulky rozkvetly, se  můžete podívat tady

Voskovka větší - neobvyklá letnička

Voskovka větší (Cerinthe major) je zvláštní letnička. Nejenže kvete fialově, ale má rovněž modré listeny a dokonce namodralé listy.

Květy jsou ve tvaru malých zvonečků, hodně mi připomínají květy kostivalu. Listy jsou naopak podobné listům eukalyptu, který bývá součástí kytic. Pěstuje se ze semen, které mají hodně tvrdý obal, takže se doporučuje je na jednu noc namočit do vlažné vody. Poprvé jsem to neudělala a nevzešla ani jedna.

Na druhý pokus jsem je namočila, abych zjistila, že jen 2 z 8 semen klesla ke dnu. Ta, která zůstanou na hladině, ani sít nemusíte, nic z nich nevykřešete. Nakonec mi tedy zbyla z celého sáčku 2 použitelná semena. Naštěstí ta už vzešla a rostlinkám se po všech peripetiích  dařilo dobře. Po zmrzlých jsem je klasicky zasadila do zahrady.

Obě se krásně rozrůstaly a poměrně brzy začaly kvést, jen do modra se moc nebarvily. Nevím už přesně, kdy se to zlomilo, ale už vypadají, jak mají.

Podle britské zahradnické guru Sarah Raven, když voskovku jednou na zahradu zasadíte, máte ji tam napořád. Já mám voskovku první rok a proto netuším, co udělá se semínky naše zima. Pro jistotu jich pár nasbírám a klasicky příští rok předpěstuji. A pokud mi vzejdou další voskovky na zahradě, zlobit se taky nebudu. A jak tak koukám, ze dvou rostlinek budu mít semínek na rozdávání.

Voskovka se dobře hodí jako výplň do kytic, kde vydrží přes týden.

Naše pestrá říjnová zahrada

Podzim je pro mě zejména ve znamení sázení. Letos jsem zasadila několik nových denivek a kosatců. Právě teď se horečně vrhám na narcisy. A pak přijdou na řadu tulipány. Také stříhám živý plot. Sklidili jsme poslední rajčata, papriky a dýně Hokaido.

Už dvakrát byl mrazík na okolních střechách, naštěstí zahradu ještě moc nezasáhl. Trochu omrzlé jsou listy batátů, ale jiřiny stále kvetou ostošest. Snaží se také hledíky a pomalu rozkvétají chryzantémy.

Jedna z letošních nových chryzantém mi vykvetla dvoubarevně.

Letos jsem si z Flory přivezla dvě nádherné. Ta první je jako poupě něžně růžová a rozkvete do bílé.

Z té druhé mám neuvěřitelnou radost. Strašně dlouho ji sháním. Na takové chryzantémy si jako na řezané květiny pamatuji z mých mladých let. Dlouho jsem je nikde neviděla, až teď a ještě v tak krásné tmavě fialové barvě. 

O tom, že rostou houby, se nemusíme jít ani přesvědčit do lesa.  Na louce nám vyrostla taková normální rodinka.

A ještě musím přidat jiřinu, protože je neuvěřitelně krásná. Kvete jako o závod, jako by toho ještě letos chtěla co nejvíce stihnout.

Podzimní Flora Olomouc 2017

Podzimní výstava Flora Olomouc je převážně zaměřená na sklizeň ovoce a zeleniny. Tolik různých druhů výpěstků se vidí snad jenom tady.

Ale mě přeci jen více zajímaly květiny. Ovoce i zeleninu doprovázely na každém rohu hlavně jiřiny.

Obdivovali jsme krásné květinové vazby, výsledky floristické soutěže Jablko poznání.

Součástí podzimní Flory byla i květinová výzdoba 6 olomouckých kostelů. Všechny jsme obejít nestihli, ale z těch dvou, kde jsme byli, nás jednoznačně zaujal kostel Zvěstování Panny Marie (kapucínský kostel), který byl vyzdoben jedním slovem nádherně.

A nakonec aspoň střípek z výzdoby kostelu sv. Mořice.

Jiřinková slavnost

Jiřiny mi letos udělaly velkou radost. Některé z nich zdobí naši zahradu od začátku června a postupně se k nim přidávaly další a další.

Break Out

Po letošní zkušenosti je rozhodně zasadím příští rok na konci března nebo na začátku dubna do kbelíků, tak jak jsem to zkusila s některými letos. Toto předpěstování dalo jiřinám dvouměsíční  náskok v kvetení před těmi, které jsem rovnou zasadila na konci května.

Creme de Cassis

Další výhodou bylo, že při zasazení vzrostlých sazenic se nemusíte tolik bát, že je komplet sežerou slimáci. A navíc jsem k pozdějšímu přesazení do záhonu mohla využít volný záhon po sklizených tulipánech.

Vassio Meggos

Jiřiny jsou nesmírně variabilní květiny, co se květů týče. Dokonce máme jiřiny jednoleté, které se pěstují ze semínek a víceleté, které mají hlízy.

Nejkrásnější jsou pro mě leknínové jiřiny. Už podle názvu je jasné, že připomínají květy leknínu. Taková je i Silver Years, lehoučce narůžovělá, krásná barva. Jsou tak akorát do vázy.

Silver Years

Podobné jsou dekorační jiřiny s trochu většími a také hodně plnými květy. Ať je to Creme De Cassis s listy zespodu tmavšími než shora nebo Gerie Hoek-zvláštně neónově růžová nebo krásná růžová, které jméno neznám.

Gerie Hoek

Pak mám obří dekorační jiřiny. Čekala jsem, že budou nepřehlédnutelné, vysoké s obrovskými květy, ale třeba taková Emory Paul překvapila i mě. Její květ je ještě větší, než dvě spojené dlaně. Za zmínku stojí i zvláštní barva jiřiny Café au Lait. Break Out je zase zajímavě lososová. Bála jsem se, že se budou při špatném počasí lámat, ale nebyl s nimi žádný problém.

Emory Paul

Cafe au Lait

Okružovitou jiřinu Mary Evelyn jsem si koupila spíš jako doplněk těch velkokvětých. Ohromně se rozrostla a je doslova obsypána dvojbarevnými květy.

Mary Evelyn

Mám také kaktusovitou jiřinu Kiev a Star´s Favourite, které si jsou trochu podobné.

Star´s Favourite

Bohužel krásu jiřin zničí první větší mráz. Pak se hlízy vyryjí, nechají oschnout, stonky se zkrátí asi na 10 centimetrů a uloží do chladné, ale bezmrazé místnosti (ideálně 5-8 stupňů Celsia). V případě, že je místnost suchá, je dobré je uložit do bedýnek s rašelinou nebo pískem.

Kiev

Tak by měly přečkat zimní období. Na jaře je možné hlízy rozdělit, ale tak, aby každá část měla kořenový krček. Rozdělené hlízy lépe rostou a bohatěji kvetou.

Apricot Desire