Všude jsem viděla srnčí stopy, les byl také dost rozrytý od divočáků. Trochu mě vystrašilo, že jsem v dálce slyšela střelbu. Nerada bych, aby si mě myslivci s jedním spletli. To mě odradilo od další cesty lesem, pomalu jsem se vracela z lesa ven. Radši budu bez větviček, ale živá.
Když jsem došla k místním rybníkům, které jsou na dohled od prvních domů, zjistila jsem, že jsem se ocitla ve větvičkovém ráji. Místní lidé si tady udělali něco jako kompost. Prostě tady odkládají, co se jim na zahradě nehodí.
Kromě vysypané zeminy s muškáty jsem tady totiž našla všechny možné větvičky jehličnanů i listnatých keřů. Borovice, smrčky, tůje a různé barevné listy. Vše bylo krásně nařezáno snad přesně do mých truhlíků. Stačilo jen nasbírat plný košík.
A tak bych chtěla poděkovat našim bezejmenným sousedům za krásný adventní dárek. Letošní truhlíky jsou skoro výhradně z jejich materiálu.
Větvičková recyklace a krásné přírodní zimní truhlíky. Výborný nápad...jako bych se viděla, také bych tam ty větve nemohla nechat. Na truhlíky se chystám dnes, mám také spoustu větví a borůvčí, přidám jenom světýlka a bude hotovo. Krásnou neděli
OdpovědětVymazatDiano, přesně tak. Co jednomu překáží, druhý ještě využije. Les si taky určitě oddychl a tak to má být.
VymazatPohodový předvánoční čas, Míša.